PlayStation 5 vs. Xbox Series X: Next-gen konzole si poměřily parametry

Microsoft už dříve ukázal, jak bude nový Xbox vypadat, Sony je jako již tradičně skoupé na informace a o podobě nového PlayStationu se zatím jen spekuluje na základě devkitů a různých patentových přihlášek. Pojďme se blíže podívat, co nám nová generace herních konzolí nabídne.

Přichází devátá generace herních konzolí. O přízeň hráčů se utká Xbox Series X od Microsoftu a PlayStation 5 od Sony. Obě konzole přijdou na trhu na konci letošního roku a výrobci světu představili jejich parametry. Co se týče suchých čísel, je na tom Xbox o něco lépe, avšak ze zkušenosti víme, že drobné nuance ve výkonu jsou pro uživatele prakticky neviditelné a rozhodovat bude i tentokrát loajalita ke značce a samozřejmě obsah.

Osmá generace ve znamení Sony a Nintenda

Dosluhující generace herních konzolí s námi byla sedm let. Během této doby oba hlavní výrobci nabídli několik variant svých konzolí – Sony PlayStation 4 a jeho vylepšenou verzi PlayStation 4 Pro, Microsoft přišel s Xboxem One, Xboxem One S a Xboxem One X, který je nejvýkonnější herní konzolí své generace.

Co se týká prodeje, na celé čáře zvítězila společnost Sony, která do konce roku 2019 reportovala přes 106 milionů prodaných PS4, čímž se tato konzole stala historicky druhou nejlépe prodávanou konzolí od Sony (prvenství drží PlayStation 2, který je neprodávanější herní konzolí všech dob – za dobu jeho životního cyklu se prodalo přes 155 milionů kusů).

Microsoft o prodejích xboxů osmé generace čísla neposkytl, ale podle odhadů má jít zhruba o 50 milionů konzolí.

Když je řeč o osmé generaci, v oblasti herních konzolí zazářila videoherní stálice Nintendo, která vrátila úder s konzolí Switch. Hybridní konzole navázala na Wii U a stala se naprosto bezkonkurenčním handheldem, který zabodoval provedením i obsahem. Na trh byla konzole uvedena v březnu roku 2017 a od té doby se prodalo přes 50 milionů kusů, což je teoreticky více, než se prodalo xboxů osmé generace za celou dobu jejich existence. Switch se v minulém roce dočkal také „odlehčené“ verze, která je pouze jako handheld bez odpojitelných joy-conů (ovladačů). Nintendo si jde svou cestou, očekává se, že v následujícím období představí vylepšenou „Pro“ verzi Switche, Switch 2 údajně zatím není na pořadu dne.

Konzole osmé generace ukázaly, že důležité jsou také onlinové služby, které se staly standardem, a nákup obsahu online se v případě všech tří výše zmíněných výrobců stal samozřejmostí. Onlinové prémiové služby na bázi předplatného, jako je Game Pass a PS Plus, budou pokračovat i s devátou generací konzolí, velká očekávání jsou na nové konzole také v oblasti streamování obsahu, respektive cloudového hraní.

Parametry, na kterých (ne)záleží

První dojem je u herních konzolí nesmírně důležitý. Microsoft už zaútočil a představil své nové pojetí herní konzole – na první pohled se Xbox Series X vymyká tradičním herním konzolím a přibližuje se spíš herním počítačům. Pojďme se podívat na parametry v číslech.

Bez teraflops

Teraflops asi nemá smysl zmiňovat, jelikož je to neprůkazný parametr v mnoha ohledech – jde o hodnotu vycházející z matematického vzorce a ve skutečnosti se této hodnoty GPU nedosáhne. Bavit se o hodnotě teraflops má smysl u HPC, ale konzolové grafiky zkrátka nejsou jen zásobárna jader. Propustnost paměti, velikost cache paměti, šířka busu, frekvence – to všechno má dopad na výkon GPU při hraní, ale vlastně vůbec se tyto hodnoty neodrážejí ve flopsu. Výrobci se samozřejmě rádi chlubí čím dál vyšší hodnotou teraflops, stejně jako se například výrobci CPU chlubí čím dál vyšším kmitočtem procesorů. Jenže například v případě procesorů si dobře uvědomujeme, že frekvence není sama o sobě dostatečná a prokazatelná hodnota celkového výkonu. Stejně lze uvažovat i teraflopsech – mít tisíce slabých procesorových jader není nijak přínosné. Každopádně Sony i Microsoft u svých next-gen konzolí navýšily teraflops – PlayStation 5 má nominální hodnotu 10,28 TFLOPS (původní PS4 měl 1,84 TFLOPS, PS4 Pro navýšil hodnotu na 4,2 TFLOPS), Xbox Series X má 12 TFLOPS (Xbox One S měl 1,4 TFLOPS, Xbox One X 6 TFLOPS).

Pokud bychom tedy měli měřit přicházející konzole podle teraflopsů, je výkonnější Xbox Series X. Nicméně, Mark Cerny, hardwarový architekt nového PlayStationu, se při oznámení hardwarových parametrů holedbal, že má Sony připravené technologie, díky kterým dotáhne nový PlayStation na Xbox Series X – což opět potvrzuje, že teraflopsy samy o sobě nejsou všezahrnující hodnota.

Xbox Series X

Nový Xbox přicházíse statickou frekvencí jader a konstantním kmitočtem CPU i GPU. Procesor je u nové konzole od Microsoftu schopen pracovat ve dvou režimech – s vypnutým SMT (simultánní multithreading) nabízí statický kmitočet 3,8 GHz, se zapnutým SMT pak 3,6 GHz. Jednovlákenný výkon má být až čtyřikrát vyšší, než byl v Xboxu One X.

Xbox Series X bude podporovat ECC (error-correctiong code) paměť a jeho silnou stránkou bude robustní grafika. Pokud se dá brát současná praxe AMD, kdy se bavíme o jasně daném počtu jader na výpočetní jednotku, měli bychom se dočkat grafiky s 3 328 jádry (64 jader krát 52 výpočetních jednotek). To je více, než zatím umějí Navi GPU, které AMD uvedla na trh. A je to také další z mnoha parametrů, které vypovídají o tom, že se Xbox Series X blíží spíše herním počítačům, než že by byl tradiční herní konzolí. Svou výbavou je totiž srovnatelný s vyššími středními.

Nový Xbox přichází také se dvěma oddělenými paměťovými pooly – zatímco vlastní systém stále využívá model unifikované paměti. K dispozici je 10 GB operační paměti pro GPU s propustností 560 GB/s a 6GB paměť pro CPU s propustností 360 GB/s. Kmitočet GPU je 1,56krát vyšší než u předchozí verze Xboxu a frekvence procesoru se oproti Xboxu One X navýšila 1,78krát bez SMT a 1,69krát s SMT. Proklamovaný čtyřnásobný nárůst jednovlákenného výkonu je tedy skutečně možný, pokud zvážíme jednotlivé aspekty, jako je kombinace architektury, kmitočtu a toho, že architektura Zen 2 podporuje 256bitové AVX/AVX2 operace (předcházející architektura Jaguar se omezovala na 128bitové AVX a AVX2 neuměla).

Microsoft také s novým Xboxem přichází s vlastním ukládacím subsystémem s novým DirectX rozšířením Direct Storage. Ten je schopen doručit až 100 GB herních assetů jakožto „rozšířené paměti“ s garantovaným výkonem až 2,4 GB za sekundu. Podle Microsoftu jde o systém optimalizovaný pro tyto účely. Xbox One X bude také podporovat okamžitý návrat do her – to znamená, že uživatel bude moci přepínat mezi několika zapauzovanými hrami.

Nové konzole se také chlubí zpětnou kompatibilitou – Microsoft tuto možnost velebí jako jednu z hlavních předností nového Xboxu. Ten bude umět nativně rozjet celou knihovnu her pro Xbox One a bude podporovat emulovaně hry z původního Xboxu a Xboxu 360.

PlayStation 5

Když se podíváme na hardwarové parametry, mají toho obě nové konzole na první pohled dost společného. Nicméně Microsoft tlačí do popředí vysoké kmitočty, zatímco v souvislosti s PlayStationem 5 se hodně mluví o řadě funkcí, jako je využití SmartShiftu nebo adaptivním napěťovém a frekvenčním škálování.

PlayStation 5 nabídne kmitočet CPU až 3,5 GHz, ale k variování frekvence nebude docházet v souvislosti s teplotou, ale bude záviset na spotřebě elektrické energie. Očekává se, že reálná frekvence bude tedy o něco nižší než uváděných 3,5 GHz, ale kmitočet GPU se má pohybovat okolo 2,23 GHz, což je více, než co zatím AMD kdy dodala. Pokud to bude u nové generace Navi GPU, máme se na co těšit. Podle Sony je pak efektivnější používat menší GPU s méně jádry než pomalejší a větší provedení. Sada funkcí, které GPU nabídne, včetně ray tracingu, pak vypadá prakticky totožně jako u Xboxu Series X.

Úložiště a jeho výkon se zdá být silnou stránkou nového PlayStationu. Podle propustnosti a rychlosti, tedy co se týče nominálních hodnot, by mohl PS5 výrazně zabodovat a nechat nový Xbox daleko za sebou. S propustností 5,5 GB/s v případě raw dat a 8–9 GB/s komprimovaných dat nabízí úložiště PS5 zhruba stejnou přenosovou rychlost jako jednokanálová operační paměť. Samozřejmě lze očekávat mnohem vyšší latenci, ale jde o velice významný pokrok. Sony dokonce prohlašuje, že jde o takový posun, že prakticky zmizejí načítací časy. SSD v nové konzoli využívá PCIe 4.0 a teoreticky je dvakrát výkonnější, než nabízí Xbox Series X. Bude-li Sony schopné využít tyto možnosti a vylepšit díky nim herní zkušenost, to uvidíme.

Také se zpětnou kompatibilitou to tentokrát Sony myslí vážně a na PS5 půjdou hrát hry určené pro PS4. Zatím však nebylo úplně jasně definováno, co to znamená – zda půjdou hrát bez výhrad všechny hry, nebo jen nějaké konkrétní. Objevily se také zprávy, že by PlayStation 5 měl umět emulovat prostředí pro hry na PS4, PS3, PS2 i původní PS. To už ale zní až moc dobře na to, aby to byla pravda.

Služby a cloud

Obrovský potenciál má Microsoft s cloudovým hraním a streamováním, což by mohlo být rozhodujícím faktorem pro devátou generaci herních konzolí. Microsoft je technologický gigant, který může otevřít dveře cloudovému hraní daleko lépe než Google s tragickou Stadií nebo Nvidia s GeForce Now. Také Sony samozřejmě následuje trend cloudového hraní a hodlá více rozvíjet svou platformu PlayStation Now. Je známo, že Sony si v roce 2014 patentovalo technologii umožňující hrát hry pro PS na kterémkoliv zařízení, kam by byly streamované, tedy konkurenci pro platformy Google Stadia a Microsoft xCloud.

Nicméně, na vývoji cloudových technologií se pak obě společnosti dohodly, že budou vzájemně spolupracovat. 

Vítězové a poražení

Samotné specifikace a hardwarové parametry mluví ve prospěch Microsoftu a Xbox Series X má nad PlayStationem 5 navrch. Využití konceptuálních paměťových poolů a rozdělení 16 GB operační paměti na 10 GB a 6 GB s různou propustností je ale poměrně zvláštní a nemusí se to u vývojářů setkat s vysloveně kladnou odezvou. Proprietární řešení úložiště u Xboxu je také zatím velká neznámá.

Sony oproti tomu evidentně využívá možnosti současných rychlých úložných systémů, které se jednoduše upgradují, ačkoliv zatím není úplně jasné, jak moc dokáže tento aspekt vytěžit a přetavit jej do herní zkušenosti. Rychlá a hbitá grafika, respektive sebevědomá prohlášení Sony jsou rozhodně zajímavá, otázkou je, jak bude vypadat realita. Sony bude mít také jako lídr na trhu možná lepší startovní podmínky a větší základnu první vlny kupujících. Microsoft se pokusí nalákat hráče na hardwarové parametry, což je ovšem strategie, která v případě Xboxu One X úplně dobře nezafungovala.

Cena PlayStationu 5 a Xboxu Series X

Obě konzole mají přijít na trh zhruba ve stejnou dobu, a to na podzim letošního roku. Známe jejich hardwarové parametry, víme, jak budou vypadat (tedy alespoň s jistotou to víme o Xboxu Series X). Zatím nebyla oficiálně oznámena ale cena, tedy jeden z těch parametrů, které zásadně rozhodují o koupi. Zatím se čile spekuluje, odhaduje, tipuje. Objevily se například zvěsti, že Sony má docela problémy s tím, aby se PS5 vešel do rozpočtu a mohl na trh přijít s přijatelnou cenovkou. V souvislosti s tím se také mluví o tom, že budou uvedeny dvě verze konzole, jedna levnější, lite, a jedna výkonnější a pochopitelně dražší.

Microsoft ohledně ceny také moc neprozradil, není tajemstvím, že se chce společnost vyhnout chybě, kterou udělala s minulou generací. To napovídá, že by mohla být cena nižší než v případě Xboxu One X, který startoval na 499 dolarech. Podle Microsoftu bude cena úměrná tomu, co bude konzole umět.

Kolik bude stát PlayStation 5, je stejnou neznámou, a opět můžeme jen spekulovat – původní PlayStation a PlayStation 2 byly uvedeny za 299 dolarů. Největší přešlap udělalo Sony s PlayStationem 3, který si společnost dovolila ve své době (rok 2006) uvést za nehorázných 599 dolarů (v 60GB verzi, 40GB byla za podobně neakceptovatelných 499 dolarů). Což bylo jednou tolik, co předchozí systém, a kvůli tomu mnoho hráčů konvertovalo k Xboxu 360 (core verze byla za 299 dolarů, verze s 20GB diskem za 399). PlayStation 4 vyšel v době uvedení na trh na 399 dolarů.

Očekává se, že cena PlayStationu 5 nepřesáhne hranici 499 dolarů, což mnozí označují za maximum. Pokud by nakonec na trh šly opravdu dvě verze konzole, PS5 Pro a obyčejný PS5, odhaduje se, že by cenový rozdíl mezi nimi mohl činit až 150 dolarů.