Opravdová herní operační paměť

Opravdová herní operační paměť

Podíváme se na herní „ramky“ a přiblížíme, jak hráčům nabízet gamingové paměti.

Je rok 2019, gaming je jednou z nejprogresivnějších oblastí celého IT a hráči mají k dispozici nepřeberné množství herního hardwaru, periferií a doplňků. Gaming je zkrátka životní styl, který má ohromný obchodní potenciál a představuje neuvěřitelnou příležitost pro prodejce. Hráči jsou dnes velice dobře informováni a jsou bez nadsázky o krok napřed. Je proto nezbytné udržovat si přehled a znát aktuální trendy, protože k prodejci, který je „zasvěcený“ a ví, co jeho potenciální zákazníky zajímá, se bude tato cílová skupina rozhodně často vracet. Pojďte vstoupit do oblasti herních „ramek“.

Operační paměť je jednou z klíčových hardwarových komponent každé počítačové sestavy, herní nevyjímaje. Blíže se proto podíváme na specifika herních „ramek“ a přiblížíme, proč hráčům nabízet specializované paměti. Dát dohromady gamingový rig totiž dnes není snadné a vybalancovat tu správnou sestavu může chvilku trvat – vy však hráčům, kteří se rozhodnou pro vlastní unikátní sestavu, můžete zasvěceně poradit, jaké komponenty vybrat. Pojďme zodpovědět otázky, se kterými se při výběru operační paměti pro hráče budete potýkat.

Kolik „ramky“ je pro hraní potřeba?

Odpověď na tuto otázku by měla být jasná – prostě numericky vyjádřit, kolik „giga“ je pro hraní dnes optimální.  Jelikož je operační paměť jednou z klíčových součástí celé sestavy, hraje pochopitelně její velikost důležitou roli, avšak panuje stále řada nepravdivých tvrzení týkajících se kapacity ideální pro hraní. V každém případě je dnes na trhu řada renomovaných výrobců, kteří se soustředí přímo na herní operační paměti, a vybrat dnes ten správný typ, značku a rychlost je vlastně mnohem snazší než, řekněme, před deseti lety.

Je ostatně úplně jiná doba – dnes hojně používané 64bitové operační systémy podporují daleko více operační paměti než dříve běžné 32bitové systémy, pro které byly maximem 4 GB. Samozřejmě že své limity má i 64bitový systém, ale v dohledné době na ně zřejmě narážet nebudeme. Výkon celé sestavy pak samozřejmě ovlivňuje také volba desky a její kapacity, procesor či typ úložiště (velkou výzvu a možný směr dalšího vývoje pak představují SSD s technologií Intel Optane a moduly Intel XPoint, které představují silnou konkurenci M.2 a NVMe SSD).

Když se podíváte na nabídku montovaných herních sestav, stalo se naprostým minimem 8 GB RAM. High-endové sestavy pak dnes už operují s 32, 64, a dokonce i 128 GB operační paměti.

Kdybychom se měli dobrat nějaké průměrné hodnoty, optimální kapacita pro hraní je dnes 16 GB. To je dostatečná kapacita pro hladký provoz všech současných her. S 16GB operační pamětí by měl být počítač rovněž připraven na hraní ve 4K (samozřejmě v kombinaci s výkonnou grafikou), a proto lze tuto kapacitu považovat za dostatečnou i do budoucna.

Není však výjimkou, že herní desky podporují až extrémních 128 GB, ale jde v tuto chvíli o kapacitu, která není v případě hraní využitelná. Myslet si, že je pořízení 128 GB „ramky“ investice do budoucna, je dost scestné – než budou hry pro svůj provoz vyžadovat takové kapacity, bude DDR4 už zastaralý a nepoužívaný typ.

Jakou roli vlastně hraje RAM při hraní?

Funkci operační paměti asi nemá smysl sáhodlouze popisovat. Paměť typu RAM (random access memory) je krátkodobé volatilní úložiště, které je určeno pro dočasné uložení zpracovávaných dat. Uložena jsou zde data a programy, které jsou právě spuštěny a pracuje se s nimi. Vztáhneme-li to na hraní, ukládají se sem data, ke kterým počítač během hraní potřebuje přistupovat, aby hra běžela hladce a bez jakýchkoliv zádrhelů.

Výběr té správné „ramky“ je proto důležitý, jelikož ovlivňuje, jak rychle může systém přistupovat k datům – spuštěnou hru tedy „netahá“ z disku, kde je nainstalována, jelikož by to bylo neefektivní, ale důležité informace ukládá do operační paměti, aby se mohla rychle načítat. S malou operační pamětí tak nemusí hra běžet, jak má, a pokud jde o výraznější nedostatek, nemusí se hra vůbec spustit.

Samozřejmě přísná logika velí, že čím vyšší kapacita RAM, tím lepší výkon a rychlejší načítání her. Nicméně to s operační pamětí není tak jednoduché. Pokud máte více operační paměti než informací, které potřebujete „držet“, zbylá kapacita přijde vniveč; pro představu – pokud si vybavíte stroj 64 GB operační paměti a ve výsledku budete hrát „lehčí“ tituly na 720p, které zaberou maximálně 2 GB, nebude drtivá většina celé kapacity nikdy využitá a ne náhodou se říká, že nevyužitá „ramka“ je zbytečná „ramka“.

Zde je také dobré zmínit, že dedikované grafické karty mají vlastní operační paměť v RAM. Ta se liší od operační paměti počítače a je určena výhradně ke zprostředkování grafiky a jejímu „posílání“ na displej. Výše jsme uvedli, že pro hraní ve 4K postačí 16 GB systémové RAM, nicméně pro tyto účely je také důležitá právě vRAM, přičemž nepočítejte s tím, že ve 4K si zahrajete se 2GB vRAM.

Jednotlivé moduly nebo dual-channel?

Není 16 GB jako 16 GB. Snad každá základní deska dnes podporuje dual-channel paměti, v případě high-endových desek je řeč dokonce o quad-channelu. Je však otázkou, zda právě při hraní je citelný rozdíl při použití dual-channel pamětí.

fury-ddr4_48582562042_o_gaming_ready

Nicméně použití více paměťových modulů, pomineme-li výkonnostní boost, který dual-channel přináší, má nespornou výhodu v případě selhání, kdy může být jeden modul snáze (a levněji) nahrazen. Také selhání nevyřadí celý počítač, ale může „nouzově“ operovat s jedním modulem. V případě zmíněných 16 GB při použití dvou 8GB modulů tak zbude při závadě jednoho ještě dostatečných 8 GB.

Jaké mají herní paměti specifikace?

Kapacita operační paměti je jen jeden z mnoha parametrů, které dnešní hráče zajímají. Na některé z dalších se nyní podíváme:

  • DDR – zkratka pro „double date rate“ označuje technologii pro vysokorychlostní ukládání pracovních dat. Dnešním standardem je DDR4, technologie uvedená v roce 2014, nastupující DDR5 ještě není komerčně dostupná, ale očekává se její nástup v příštím roce. Provozní napětí bylo u DDR4 sníženo na 1,05–1,2V. Nabízejí se také s vyšší frekvencí, a tedy i větší přenosovou rychlostí (1,6–3,2 GT/s). Časování se pohybuje minimálně na CL12. Různé generace RAM nejsou vzájemně kompatibilní, takže do základní desky se sloty DDR3 nelze zasadit DDR4. Pokud uživatel upgraduje RAM pro starší sestavu, měl by se ujistit, že nové paměti základní deska podporuje.
  • Frekvence – u operační paměti je uvedena také frekvence v MHz. Tato hodnota udává, kolik cyklů je operační paměť schopná provést za vteřinu. Pro příklad – 2 666 MHz znamená, že proběhne 2,6 miliardy cyklů za vteřinu. Samozřejmě se opět dostáváme k ošemetné hře čísel a marketingové masáži – čím vyšší hodnota, tím lepší a plynulejší se očekává zkušenost. Nicméně hnát se za co nejvyšší hodnotou nemá smysl, opět jde o součást většího celku, kde je ve hře řada proměnných, tudíž hodnota frekvence sama o sobě příliš průkazná není a rozdíly v hodnotách s ohledem na další faktory nemusí být pro uživatele zaznamenatelné. S každou generací DDR se samozřejmě frekvence zvyšují. Také platí pravidlo, že pokud kombinujete moduly o různých frekvencích, celková operační paměť bude využívat tu nižší. Frekvenci také může limitovat základní deska.
  • Časování – timing je určován sérií čísel (např. 5-9-5-23) nebo hodnotou CLXX. Timing udává latenci, jakou má operační paměť mezi jednotlivými operacemi. Obecně platí, že nižší časování poskytuje lepší výkon, ale pro většinu uživatelů jsou tato čísla nepotřebným ukazatelem; průkaznější a srozumitelnější je kapacita a frekvence.

Herní RAM v praxi

Probrali jsme jednotlivé aspekty operačních pamětí a parametry. Výběr operační paměti je dnes víceméně otázka uživatelských preferencí, značka, její renomé a tradice začínají hrát roli stejně důležitou jako třeba kapacita. Z operačních pamětí se v souvislosti s herními sestavami stává doslova „lifestylová“ záležitost, holý modul osázený čipy v herním rigu nemá co dělat a výrobci gamingového hardwaru si to dobře uvědomují. Na konkrétním příkladu se nyní podíváme, jak vypadá dnešní herní operační paměť.

fury-ddr4-rgb_gaming_ready

HyperX FURY DDR4 RGB

Herní divize Kingstonu HyperX se řadí mezi gamingové „lovebrandy“. Hráčům jistě nejsou neznámé jejich klávesnice, myši nebo sluchátka. Designově vytříbené periferie pak doplňují i operační paměti, přičemž ty z řady Fury DDR4 RGB rozhodně svým designem ozdobí každý rig.

Nové Fury DDR4 RGB jsou kompatibilní s nejnovější platformou AMD a obsahují Intel XMP-ready profily optimalizované pro nejnovější platformy Intel.

Nové paměťové moduly Fury DDR4 RGB zaujmou na první pohled atraktivním provedením, to umocňuje ještě nové LED podsvícení a dynamické světelné efekty, které je možné upravovat pomocí nástroje Ngenuity, případně pomocí softwaru pro nastavení podsvícení motherboardu – kompatibilní je například Asus Aura Sync, Gigabyte RGB Fusion nebo MSI Mystic Light Sync. Díky technologii HyperX Infrared Sync je možné synchronizovat dynamické osvětlení pamětí bez jakéhokoli kabelového připojení. Vlastní software pro ovládání osvětlení je vítaným vylepšením – předchozí řada Predator totiž spoléhala jen na software desek, což se mohlo stát utrpením, vezmete-li v úvahu, jak nástroje některých výrobců (ne)fungují. Navíc Ngenuity je uživatelům znám, jelikož jde o nástroj, přes který lze ovládat také podsvícení klávesnic, myší a RGB headsetů. Sice se v poslední době od okázalých a „rozzářených“ gamingových periferií a hardwaru upouští, přesto vypadají s ledkovým osvětlením paměti zkrátka parádně, zvlášť pokud doplňují vkusně vybarvenou sestavu.

Řada HyperX Fury DDR4 pracuje na frekvencích s nízkou CL15-CL19 latencí a je dostupná v jednotlivých modulech o velikosti 8GB a 16GB nebo v kitech dvou a čtyř s kapacitou 16 GB, 32 GB nebo 64 GB. Výrobce pro tyto paměti nabízí doživotní záruku.

 Podrobněji o HX432C16FB3AK2/16

Za partnumberem v nadpisu se skrývá kit dvou 8GB modulů operujících na frekvenci 3 200 MHz a časování CL16 na 1,35 V v XMP1. Černé provedení dodává řádně „obrandovaným“ modulům na přitažlivosti (HyperX prosvítá shora, embosované logo najdete i po stranách). Chladič připomíná modely, které byly na trhu před pěti lety, než vypuklo „chladičové“ šílenství a trh zaplavily obskurní kousky roztodivných tvarů a ostrých hran. Hliníkové chladiče samozřejmě mají i v tomto případě různé výřezy a průzory, které jsou čirou exhibicí, než že by měly nějakou zásadní funkci. Nicméně pasivní chladič je v tomto případě zárukou stabilního výkonu a zahřívání je i pří dlouhodobé zátěži minimální.

DDR_FURY_HX_3_gaming_ready

Moduly jsou tenké pouhých 7 mm, nicméně to nebrání stylovému ligthbaru vydávat konzistentní vibrující barvy, dokonce výraznější než umí leckterý herní motherboard, což ale není rozhodně na škodu a příznivci a ladiči světelných efektů budou rozhodně nadšeni.

Oproti předchozí generaci Fury tentokrát HyperX upřednostnil čipy SK Hynix, přičemž obvody se nacházejí jen po jedné straně 8GB modulů (u šestnáctek bude situace samozřejmě kvůli zachování stejné kapacity na čip jiná a budou umístěny po obou stranách).

Proč jít do HyperX Fury DDR4 RGB

HyperX nabízí prostřednictvím řady Fury DDR4 RGB spolehlivé paměťové moduly, které zaujmou uživatele i mimo rozsáhlou fanouškovskou základnu této značky. Díky standardnímu profilu mohou být moduly nasazeny i v non-gamingových sestavách; dobře si rozumí s nejnovějšími PC platformami Intel Core i AMD Ryzen, a to bez nutnosti zvyšovat napětí nad posvátné 1,35 V. Provoz s nejnovějšími Ryzeny je pak naprosto bezproblémový, XMP timing zabírá jako první, zatímco výkon jeden v 3 200MHz dual-channelu na solidních 16-18-18. Díky plné podpoře XMP lze v BIOSu nastavit i lepší hodnoty timingu, což ocení zejména ti, kteří si rádi ladí výkon sestavy do posledního detailu.

Suma sumárum jsou HyperX Fury RGB určitě paměti, které by se měly ocitnout v užším výběru při stavbě nového herního PC nebo upgradu, a to nejen díky podařenému provedení se světelnými efekty.

Login
Loading...
Sign Up

New membership are not allowed.

Loading...