PlayStation slaví 25 let

Tzv. pátá generace herních konzolí patří rozhodně k těm nejpozoruhodnějším, a to zejména proto, že systémy s 32bitovými procesory změnily všechno, co dosud v této oblasti platilo a nadobro změnily herní průmysl. Řeč je zejména o té nejdůležitější konzoli, která se v 90. letech objevila, a tou byl PlayStation. Ve stejné době se objevila paradoxně řada zajímavých systému, které by, nebýt Sony, mohly prorazit, avšak zůstaly navždy ve stínu PlayStationu a na mnohé se dokonce zapomnělo. Například TurboGrafx-16 od NECu, dnes téměř sběratelský kousek, který byl k dostání pouze na japonském trhu (kde se jmenoval PC-FX 32), představil systém s hrami na CD dříve než Sony a nabízel opravdu bizarní kolekci her. Atari přišlo s Jaguarem, ale mizerné prodeje vyústily nakonec v odchod Atari ze světa konzolí a trhu vládlo Nintendo a Sega. Jenže hráči dospívali, tedy nešlo jen o věk, ale o změnu požadavků na žánry, herní design, délku her… A na to přineslo odpověď právě Sony s PlayStationem a herními tituly, které do té doby neměly obdoby.

Play Station od Nintenda

Málokdo ale ví, že za revoluční herní konzolí mělo stát původně Nintendo, jehož námluvy se Sony probíhaly od roku 1986. Sony se tehdy mělo podílet na vývoji nového add-onu (CD-ROMu) pro Super Famicon, tedy Super Nintendo Entertainment System. Jedním z názvů projektů byl Play Station. V roce 1991 byl projekt Play Station představen na CESu, ale Nintendo nečekaně ohlásilo, že se pro další spolupráci na vývoji spojí s Philipsem. Za náhlou změnou byly problémy ve smlouvě z roku 1988, kde si Sony nárokovalo absolutní kontrolu nad veškerým obsahem, který bude na SNES CD, což bylo pro Nintendo neakceptovatelné. Sony se krátce na to pokusilo spojit s někdejší konzolářskou velmocí Segou, ta však smetla návrh se stolu s tím, že v Sony nevědí, jak vytvořit hardware ani software, a spolupráce pro ni nemá smysl. Mimochodem, po nástupu PlayStationu vydala Sega ještě jednu konzoli, Dreamcast, která se utkala o přízeň hráčů s PlayStationem 2. Od té doby se už Sega v oblasti hardwaru neprosadila a na svou někdejší slávu nenavázala.

Po řadě sporů ohledně patentů a technologií s Nintentedem začalo Sony přepracovávat Play Station s ohledem na nejnovější hardwarové možnosti. Vývojáři nadobro opustili ideu, že zařízení bude vybaveno portem na SNES cartridge a z Play Stationu se stal PlayStation. V roce 1994 se pak představila světu konzole PlayStation. Nintendo se pokusilo dokonce soudní cestou zastavit vydání PlayStationu. Nakonec došlo k dohodě – PlayStation v první fázi obsahoval „usmiřovací“ port pro SNES hry. Jak už dnes víme, finální verze už nic takového neměla. Při uvedení v Japonsku na konci roku 1994 a později v USA a Evropě už byly k mání silné a technicky skvěle provedené tituly, které ukázaly, že sázka na CD mechaniku se vyplatila. Největším konkurentem byl pro PlayStation systém Nintendo 64, který se dobře prodával zejména v USA. Sony ale dokázalo zaujmout také cenou, které nemohlo Nintendo kvůli nákladům na výrobu cartridgí s hrami konkurovat.

PlayStation v kostce

PlayStation se vyráběl více než deset let a prodalo se jej přes 100 milionů kusů a vznikla s ním silná značka, jejíž nadvládnu na poli herních konzolí dodnes nikdo neohrozil. Jestli na veleúspěšné čtvrtstoletí naváže Sony i připravovaným PlayStationem 5 se dozvíme už příští rok.